Vincent
                 G G4sus G                 
1. Stále stejnou tmou 
                   Ami 
   svítí plátno bloudících 
                C7maj 
   malíř půlnoc kreslí smích 
        D                  G 
   ten obraz píseň zpívá pojednou. 
 
2. Stíny na kopcích 
   ticho hnízd a moudrý sníh 
   svál sem hřích všech dětských cích 
   v těch barvách, které prosí tě pojď k nám. 

   G         Ami7    
R. Já už vím a znám,          
   D7              G  Hmi 
   co jsi tenkrát toužil říct 
   Emi                     Ami 
   a jak jsi trpěl pro své nadání 
   D7         Emi 
   učit lidi vidět víc, 
                             A7 
   však nebyl nikdo kdo by naslouchal, 
   Ami7   D7               G 
   snad dnes tu s tebou stál. 
 
3. Stále stejnou tmou 
   stejné louky tu hoří dnes 
   mraky láká do nebes            
   kde Vincentovi modré oči sní     
                       
4. Jak jen pozmění 
   barvy žhnoucích slunečnic 
   vítr v tváři má pár skic 
   to smýknul štětcem touhy van Gogh sám. 
R. 
 
              Ami 
*: A svět tě tak trýznil 
   D7                G  Hmi 
   tvou lásku splácel zlým 
   Emi     Ami 
   jen černé vrány nad hlavou 
           Cmi 
   ctí tvou mysl bolavou 
       G              F            E7 
   svět nazval velkou vášeň šílenstvím 
      Ami 
   a já chci ti říct Vincente, 
      C7maj 
   že není nikde svět pro lásku 
   D7              G 
   tvou se kterou bdím. 
 
5. Stále stejnou tmou           
   portrét v tichu muzejním 
   něžná dlaň - hold váženým 
   všem očím které nesmí rozumět 
                                      
6. Prohlíží si prázdnou zeď 
   a chlápka v cárech nejchudších 
   v tvých růžích trn snad ostřejší 
   než kord co slouží srdci divným hrám 
 
R. Já už vím a znám, 
   tak hledat musíš dál.