Jan Skácel
PŘÍLIŠ ČISTÝ SNÍH

Vždycky, když padne první sníh,
mráz zamkne tůně na tři zámky,
zahodí klíče od studánky
sekerou třikrát rubané,

bývá mi smutno jako nikdy.
Jako by vítr s duše svál
poslední lístek prudce bílý
a všechno čisté polím dal.

A zaplakal bych plný studu.
Čistota jasná na polích.
To tiché nebe ... Jednou budu ...
Umřeme všichni pro ten sníh.